Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron dnes na jednání v Berlíně podle německé vlády jednali i o německo-francouzských vztazích a také o evropských otázkách, a to v přípravě na summit EU, který se uskuteční 17. a 18. října v Bruselu. Německý kancléř a francouzský prezident rovněž s ohledem na trvající ruskou útočnou válku proti Ukrajině zdůraznili, že se napadená země může spolehnout na podporu Berlína a Paříže „tak dlouho, jak to bude potřeba“.
Ukrajina i Rusko informují o civilních obětech nepřátelských úderů. Zatímco šéf ukrajinské Chersonské oblasti píše na telegramu o dvou zabitých v jím spravovaném regionu, gubernátor ruské Belgorodské oblasti o jednom mrtvém. Ukrajinské letectvo před tím oznámilo sestřelení 11 z 32 ruských útočných dronů během noci na dnešek nad Kirovohradskou, Oděskou a Sumskou oblastí.
Náčelník správy Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin pak během dne o obětech informoval na telegramu dvakrát: nejprve oznámil, že po ruském dronovém útoku na autobus v obci Antonivka zahynula devětašedesátiletá seniorka. Později napsal, že při ruském ostřelování Chersonu zemřel postarší muž, který jel na kole.
Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov v noci na dnešek informoval o zranění několika civilistů po útoku ukrajinských dronů. Odpoledne na telegramu napsal, že po dronovém útoku na nákladní vozy jedoucí po silnici zahynul řidič jednoho z nich a druhý utrpěl zranění.
Brněnský dopravní podnik nabídl ukrajinskému Charkovu šest tramvají typu T6A5 z poloviny 90. let, které koupil dříve z Prahy. Válkou poničené město nedaleko ruských hranic je využije buď ještě pro provoz, či na náhradní díly. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Tomaštíková. Před dvěma lety firma darovala Charkovu dvě tramvaje typu T3 a šest trolejbusů 14Tr.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
