Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Rusko za poslední týden shodilo na Ukrajinu bezmála 900 leteckých bomb, vyslalo na ni přes 300 útočných dronů a více než 40 střel, uvedl na platformě Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dnes ráno ruské invazní síly v rozmezí dvou hodin svrhly na město Záporoží 13 naváděných leteckých bomb, oznámil šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov podle agentury Reuters. Úřady v souvislosti s útokem informují o 16 zraněných.
Úder poškodil v Záporoží železnici, infrastrukturu, obytné i komerční budovy, vyplývá z vyjádření ukrajinských představitelů. Podle Fedorova bomby dopadaly na regionální metropoli nacházející se na jihovýchodě Ukrajiny mezi pátou a sedmou hodinou ráno místního času (čtvrtou a šestou SELČ). Mezi zraněnými jsou i děti ve věku osmi a sedmnácti let, uvedl činitel.
Vojenský soud v Moskvě má vynést rozsudek nad ukrajinským občanem, obviněným z loňského pokusu o atentát na prokremelského spisovatele a propagandistu Zachara Prilepina.
Ruské ministerstvo obrany dnes podle agentury Interfax informovalo o dobytí další ukrajinské vsi, konkrétně obce Makijivka v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Mluvčí jižního velitelství ukrajinské armády Vladyslav Vološyn o den dříve řekl, že ruské invazní síly se zřejmě připravují na útočné operace v Záporožské oblasti, kde shromažďují personál. Záporožskou oblast protíná frontová linie. Ruské útočné operace a také pomalý, byť setrvalý postup invazních sil, jsou v poslední době hlášeny hlavně na východě Ukrajiny - ve směru na města Pokrovsk, Vuhledar nebo Toreck v Doněcké oblasti. Ukrajinští vojáci tam čelí lépe vybavené ruské přesile a jsou nuceni se postupně stahovat, píše The Kyiv Independent.
Voloyšyn podle něj v sobotu v ukrajinské televizi s odkazem na informace vojenské rozvědky uvedl, že Rusko by se mohlo chystat na nový manévr v Záporožské oblasti, konkrétně poblíž Rusy okupované vesnice Pryjutne, která leží u hranice s Doněckou oblastí a zhruba 40 kilometrů západně od Vuhledaru, který se Rusové pokoušejí dobýt. Na plnohodnotnou ofenzívu je podle Vološyna zapotřebí více vojáků, než tam nyní na ruské straně je. Armádní mluvčí naznačil, že potenciální ruská operace by mohla být pokusem Moskvy o zlepšení taktických pozic v regionu, přičemž "zatím se nemluví o ofenzívě", píše server.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
