Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Rusko je třeba k míru donutit, dnes Kreml označil za osudnou chybu, která bude mít pro Kyjev následky. Rusko mír chce, ale je nemožné mu ho vnutit, prohlásil podle agentury Reuters kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Zároveň řekl, že dynamika na bojišti v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny je pro ruské síly pozitivní.
Zelenskyj v úterý na zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku řekl, že válku proti Ukrajině nelze urovnat jen rozhovory. „Rusko může být k míru jedině donuceno a to je přesně to, co je potřeba, donutit Rusko k míru,“ prohlásil ukrajinský prezident.
Peskov reagoval prohlášením, že Rusko nelze k míru na Ukrajině přinutit. „Postoj spočívající ve snaze přinutit Rusko k míru je naprosto fatální chybou. Není možné Rusko k míru donutit,“ cituje vyjádření Peskova na dnešním tiskovém brífinku agentura AFP. Zároveň připomíná, že jednání mezi Moskvou a Kyjevem neprobíhají od jara 2022 a obě strany konfliktu, který se naplno rozhořel vpádem ruských sil na Ukrajinu 24. února 2022, pevně trvají na svých protichůdných postojích.
Ukrajina v noci na dnešek zlikvidovala 28 z celkem 32 bezpilotních letounů vyslaných z Ruska, tvrdí její letectvo. Zničila podle něj také čtyři z osmi raket. Podle aktualizovaných statistik ukrajinského generálního štábu Rusko za této války přišlo už o 15.879 bezpilotních strojů.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko vypálilo čtyři střely na jihoukrajinskou Oděskou oblast. Šéf oblastní správy Oleh Kiper na platformě Telegram uvedl, že jedna střela dopadla do otevřeného prostoru a způsobila požár, který byl mezitím uhašen. Trosky rovněž poškodily dva nákladní vozy, ale nikdo nebyl zraněn.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
