Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Pracovník FSB v televizi Rossija 24 řekl, že uvedení diplomaté, kterým Rusko dnes ráno zrušilo akreditace, měli schůzky s novináři z listu Novaja gazeta a s ochránci lidských práv z organizací Občanská součinnost a Memorial. „Už nás nebaví ten cirkus v podobě běhání po celé Moskvě a lesoparcích, jednodenních návštěv sousedních měst s cílem vysedávat hodiny v mrazu na lavičkách či četné přestupy v městské dopravě a taxi, aby utajili před bezpečnostními orgány návštěvu nějakého shromáždění nevládních organizací-zahraničních agentů, které lobbují za zájmy migrantů,“ uvedl podle ruských tiskových agentur zástupce tajné služby. „To je klasická britská špionáž. Je zábavné ji sledovat, ale už to nelze strpět,“ dodal.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová poznamenala, že plně sdílí názory FSB na činnost „takzvaných britských diplomatů“. „Britské velvyslanectví daleko překročilo meze vytyčené vídeňskými úmluvami. Ovšem nejdůležitější je, že hovoříme nejen o formální stránce věci a o nedůslednosti deklarovaných aktivit, ale také o podvratných akcích zaměřených na poškození našeho lidu,“ napsala na sociální síti.
Podle ukrajinského serveru Noviny Donbasu se několik výbuchů opět ozvalo v obci Kosťantynivka v Doněcké oblasti. Tam přitom před dvěma dny následkem ruského ostřelování zemřeli tři lidé a pět bylo vážně zraněno. Údaje o obětech a škodách dnešního úderu zatím nejsou známy. „Podle očitých svědků došlo nejméně ke třem výbuchům. Soudě podle zvuků Rusové pravděpodobně zasáhli město bombami, píší místní obyvatelé,“ napsal server.
Německý ministr obrany Boris Pistorius se ohradil proti vměšování cizích zemí do rozhodnutí Německa povolit či nepovolit Ukrajině udeřit zbraněmi a municí dodanými ze spolkové republiky hluboko na území Ruska. „Ten, kdo dodává zbraně, musí rozhodnout, jak je použije, a to je zakotveno v mezinárodním právu,“ řekl.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
