Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruské jednotky zaútočily dronem na vesnici Kindijka v Chersonské oblasti a zranily 55letého muže, který se nacházel na svém dvoře. Informovala o tom na Facebooku tisková služba Chersonské oblastní vojenské správy. „Kolem 10:00 byl v Kindijce zraněn místní obyvatel v důsledku útoku ruského dronu,“ uvádí se v prohlášení. „Oběť utrpěla zranění způsobené výbušninou a střepinové zranění dolní končetiny. Muž byl hospitalizován,“ informovala agentura Ukrinform.
Ruský exministr obrany a tajemník tamní rady bezpečnosti dorazil na návštěvu Severní Koree. Přijal ho i tamní diktátor Kim Čong-un. „Během Šojguovy návštěvy Pchjongjangu došlo k věcné výměně názorů na celou řadu otázek dvoustranné i mezinárodní agendy,“ sdělila novinářům rada.
Agentura AP v souvislosti s vyhoštěním diplomatů z Ruska citovala britského premiéra Keira Starmera, který je nyní na návštěvě Washingtonu a který řekl, že Británie „nehledá žádný konflikt s Ruskem“.
„Rusko nelegálně napadlo Ukrajinu. Rusko by mohlo tento konflikt okamžitě ukončit,“ řekl Starmer, který má s prezidentem Joem Bidenem jednat mimo jiné o ukrajinské žádosti povolit nasazení Západem dodaných zbraní proti cílům v hloubi Ruska. „Ukrajina má právo se bránit a my samozřejmě naprosto plně podporujeme právo Ukrajiny na sebeobranu. Jak víte, poskytujeme kapacity pro výcvik. Ale neusilujeme o žádný konflikt s Ruskem, to ani v nejmenším není naším záměrem,“ řekl britský premiér novinářům.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
