Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Podle britského ministerstva zahraničí je vyhoštění části diplomatů z ambasády v Moskvě odplatou Kremlu za jeho vlastní opatření přijatá kvůli ochraně bezpečí Britů. „Ruské úřady minulý měsíc odebraly diplomatickou akreditaci šesti britským diplomatům v Rusku po opatřeních přijatých vládou Spojeného království v reakci na ruským státem řízené aktivity v Evropě a ve Spojeném království,“ uvedlo ministerstvo.
Jeho prohlášení je považováno za narážku na květnové vyhoštění ruského vojenského přidělence kvůli podezření, že je ve skutečnosti důstojníkem ruské rozvědky. „Neomlouváme se za ochranu národních zájmů,“ zdůraznila britská diplomacie podle agentury AP.
„EU zareaguje na íránskou dodávku balistických raket Rusku novými sankcemi,“ uvedl vysoký představitel pro bezpečnostní a zahraniční politiku unie Josep Borrell. Francie si předvolala íránského chargé d´affaires. Islámská republika dodání balistický raket popírá. Rusku prý prodává pouze drony a munici.
Od začátku plnohodnotné rusko-ukrajinské války v únoru 2022 zničili Ukrajinci již 17000 ruských obrněných vozidel. Informovalo o tom ukrajinské ministerstvo obrany. „BVP-1, jedno z nejběžnějších ruských obrněných vozidel, je dlouhé 6,7 metru. Pokud tedy seřadíme všechna zničená vozidla, je to téměř 114 km,“ napsalo na sociálních sítích.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
