Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Do vlasti se vrátilo z ruského zajetí 49 Ukrajinců a Ukrajinek, vojáků i civilistů, oznámil dnes na internetu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec podle médií uvedl, že zdravotní stav osvobozených krajanů je velmi vážný, mnozí v ruském zajetí zhubli o desítky kilogramů. Ruské úřady se dosud nevyjádřily, ruská média předpokládají, že do Ruska se vrátilo z ukrajinského zajetí 49 ruských vojáků. Většinu z nich podle ukrajinských médií tvoří Rusové, povolaní k povinné službě v ruské armádě a zajatí ukrajinskými silami v Kurské oblasti.
„Doma je 49 Ukrajinců a Ukrajinek. Jde o vojáky ozbrojených sil a Národní gardy, policisty, pohraničníky i naše civilisty,“ napsal Zelenskyj. Domů se podle prezidenta podařilo dostat další část zajatých obránců oceláren Azovstal v Mariupolu, vojenského zdravotníka Viktora Ivčuka, vyznamenaného titulem Hrdina Ukrajiny, či Leniji Umerovovou, kterou Rusové podle prezidenta zajali jako rukojmí, když se přijela postarat o nemocného otce. „Musíme přivést domů všechny naše vojáky a civilisty,“ zdůraznil.
Devět evropských zemí protestuje proti plánovanému obnovení misí Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Rusku. Podle nich by obnovení dialogu se zemí, která napadla jinou zemi, poškodilo pověst fondu. Informuje o tom dnes agentura Reuters. Česká republika mezi těmito devíti zeměmi nefiguruje. Po invazi ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 zastavil MMF každoroční konzultace s Ruskem, které provádí se všemi svými členy. Začátkem září však ruský výkonný ředitel MMF Alexej Možin uvedl, že fond znovu zahájí konzultace s Ruskem 16. září, nejprve v on-line formátu, a že 1. října by delegace MMF měla přijet na jednání s ruskými představiteli do Moskvy.
„Rádi bychom vyjádřili silnou nespokojenost s takovými plány MMF,“ uvádí se dopise zaslaném ministry financí devíti evropských zemí šéfce MMF Kristalině Georgievové. Dopis, do něhož nahlédla agentura Reuters, podepsali zástupci Litvy, Lotyšska, Estonska, Finska, Švédska, Islandu, Dánska, Norska a Polska. Georgieová se účastní setkání ministrů financí a centrálních bankéřů EU v Budapešti. Představitelé EU uvedli, že se jí tam budou ptát na plány MMF.
„Jaká doporučení chce MMF dát Rusku na konci konzultace? Jak lépe řídit válečnou ekonomiku?“ uvedl jeden z vysokých představitelů eurozóny.
„Při úderech ruské armády na Kosťantynivku září dnes ráno zahynuli dva lidé,“ uvedla mluvčí doněcké oblastní prokuratury Anastasia Medveděvová.„Při ostřelování Bilytske byl zabit 47letý muž a další dva lidé byli zraněni. V Kosťantynivce byla v kuchyni svého bytu v důsledku ruského ostřelování zabita 43letá žena,“ napsal server Suspilne Donbas.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
