Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský poděkoval Jižní Koreji za podporu Ukrajiny, která se brání ruské ozbrojené agresi. Přístup země by měl být příkladem pro její sousedy i další státy v regionu, uvedl šéf české diplomacie v komentáři v deníku The Korea Times. Lipavský do Soulu přicestoval v neděli, čeká jej setkání s jeho protějškem a vystoupí také na konferenci k tématu zodpovědného využití umělé inteligence ve vojenské oblasti.
Jižní Korea od února 2022, kdy Rusko Ukrajinu napadlo, často upozorňuje na vojenskou spolupráci Moskvy se Severní Koreou. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol také loni navštívil Ukrajinu a nabídl jí podporu ve válce. Slíbil tehdy, že Jižní Korea poskytne Ukrajincům humanitární i vojenskou pomoc.
Pro bezpečnost České republiky je v současnosti největší hrozbou ruský imperialismus, Česko tak oceňuje podporu Jižní Koreje vůči Ukrajině, napsal Lipavský. „Nezapomínáme na naši historickou zkušenost, kdy jsme byli napadeni. Podporujeme Chartu OSN, která zakazuje hrozbu nebo použití síly a vyzývá všechny členy, aby respektovali suverenitu, územní celistvost a politickou nezávislost jiných států,“ poznamenal.

Ruská vojska dobyla obec Voďane u Vuhledaru na východě Ukrajiny, uvedl server DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě. V Doněcké oblasti ruská vojska dosáhla rovněž nepatrného postupu u měst Časiv Jar a Toreck, ale nedosáhla žádných potvrzených úspěchů u Pokrovska, tvrdí analytici amerického Institutu pro studium války na základě geolokalizovaných záběrů.

Jednu mrtvou si vyžádalo ruské ostřelování Mykolajivské oblasti na jihu Ukrajiny, oznámily dnes místní úřady. Kyjev hlásí sestřelení všech ruských dronů, které v noci na dnešek útočily na ukrajinskou metropoli. Bombardování Charkova se podle úřadů obešlo bez obětí a raněných. Ukrajinská protivzdušná obrana v noci sestřelila šest z osmi ruských dronů a dvě ze tří raket vypuštěných proti Ukrajině, uvedly ráno ukrajinské vzdušné síly.
„Rusové večer ostřelovali Očakiv z hlavňového dělostřelectva, zabili sedmdesátiletou ženu v jejím vlastním domě,“ napsal na sociální síti šéf oblastní správy Vitalij Kim. Očakiv ležící na pobřeží Černého moře měl před válkou okolo 14 000 obyvatel.
Na Kyjev ruské drony při pátém útoku od počátku září nalétaly po půlnoci v několika vlnách. Letecký poplach trval více než hodinu. „Silami a prostředky protivzdušné obrany byly všechny útočné drony, které ohrožovaly Kyjev, zničeny na přístupech k hlavnímu městu. Podle předběžných informací se nálet obešel bez škod a raněných ve městě,“ uvedl šéf městské vojenské správy Serhij Popko na telegramu.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.