Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Plynové zásobníky v Česku jsou naplněné na více než 93 procent, což je více než průměr zásob plynu v předchozích letech, uvedl na sociální síti X ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) s poukazem na očekávaný nástup chladnějších dnů. Ocenil další úspory ve spotřebě. „Vzhledem k tomu, že se blíží konec smlouvy o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu, je neméně dobrou zprávou také to, že plynové zásobníky jsou nadprůměrně naplněné také ve zbytku Evropy,“ doplnil Síkela. Dohoda o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu vyprší v lednu a analytici očekávají, že střední Evropa bude kvůli tomu závislejší na dodávkách potrubím ze severozápadu.
Ukrajinské síly zasáhly velký ropný sklad v Belgorodské oblasti.
Ukrainian forces using longe range munitions hit and destroyed a large oil depot in Belgorod oblast .
— WarMonitor🇺🇦🇬🇧 (@WarMonitor3) September 8, 2024
Na východě Lotyšska poblíž města Rēzekne spadl v sobotu dron, armáda incident vyšetřuje. „Podle předběžných údajů jde o vojenský dron Ruské federace,“ který do lotyšského vzdušného prostoru přiletěl z Běloruska, uvedlo ministerstvo obrany. Bělorusko je blízkým spojencem Moskvy ve válce proti Ukrajině. Jako členský stát NATO Riga o incidentu informovala vedení aliance.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
