Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zkritizoval Čínu za její roli, kterou sehrává v ruské agresi na Ukrajině. „Čína se stala rozhodujícím faktorem umožňujícím válku Ruska proti Ukrajině,“ pronesl ve svém dnešním projevu. Mezi další země, které ruskou dobyvačnou válku podporují patří podle něj Severní Korea a Írán. Tyto země dodávají okupantům především drony a munici.
Evropská unie poskytne Ukrajině další humanitární pomoc v hodnotě 40 milionů eur (přes jednu miliardu Kč). Pomoci má s přípravami na nadcházející zimu lidem v zemi, která se od února 2022 brání ruské ozbrojené agresi. Oznámila to dnes Evropská komise. Celkem 35 milionů eur je určeno na humanitární projekty přímo na Ukrajině, pět milionů pak bude směřovat na podporu ukrajinských uprchlíků v Moldavsku.
Finance mají pomoci „připravit Ukrajinu na mrazivé zimní měsíce“, neboť ruské síly opakovaně útočí na civilní energetickou infrastrukturu napadené země. „Společně s partnerskými humanitárními organizacemi se EU snaží opravit poškozené budovy, zajistit elektřinu, vytápění a poskytnout přístřeší těm, kteří to nejvíce podporují,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy.
V Moldavsku jsou peníze určeny na „ochranu nezranitelnějších uprchlíků“ a zároveň mají pomoci zlepšit připravenost země na případné další uprchlické vlny.
„Ruská válka na Ukrajině se v roce 2024 nadále vyostřila a její konec je v nedohlednu, což znamená neustálé ohrožení životů civilistů,“ uvedl komisař pro humanitární pomoc Janez Lenarčič. „S dnes oznámeným příspěvkem se celková hodnota letošní humanitární pomoci ze strany EU zvýšila na 110 milionů eur pro Ukrajinu a 13 milionů eur pro Moldavsko,“ doplnil Lenarčič.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že tamní armáda odrazila další nápor Ukrajinců v Kurské oblasti. Zmařila prý pokusy o útok na Borok, Komarovku a Marjevku. „Ruské operační a taktické letectvo také zasáhlo zálohy ozbrojených sil Ukrajiny v 15 lokalitách v Sumské oblasti,“ napsala agentura TASS. Ukrajinská strana údajný ruský úder nekomentovala. Zprávy nelze nezávisle ověřit.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
