Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Americká televize CNN zveřejnila údajnou popravu ukrajinských zajatců ruskou armádou. Video má pocházet z dronu. K válečnému zločinu mělo dojít u města Pokrovsk v Doněcké oblasti, kde momentálně zuří prudké boje. „Tento postup ruských vojáků je podle našich informací schválený přímo Kremlem,“ řekl CNN generální prokurátor Ukrajiny Andrij Kostin. Jeho úřad prý vyšetřuje již 28 takových činů od začátku plnohodnotné invaze. Zemřít mělo tímto způsobem nejméně 62 ukrajinských vojáků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na základně Ramstein setkal i s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem. „Diskutovali jsme o obsahu nově oznámeného balíčku na podporu obrany ve výši 250 milionů dolarů a o dalších obranných potřebách Ukrajiny,“ řekl po jednání Zelenskyj. Je to podle něj klíčem k úspěchu na bojišti.
„Tento balíček přinese více kapacit, které budou odpovídat vyvíjejícím se požadavkům Ukrajiny, včetně dodatečné podpory ukrajinské protivzdušné obrany a dělostřelectva,“ komentoval Austin.
Šedesát europoslanců včetně sedmi Čechů vyzvalo šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella k vytvoření většího tlaku na členské státy EU, aby zrušily omezení vztahující se na používání zbraní dodávaných Ukrajině. Podle dopisu, za kterým stojí čeští europoslanci Jan Farský a Danuše Nerudová (STAN) z lidovecké frakce EPP a lotyšský europoslanec Ivars Ijabs z liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe), by měla mít Ukrajina právo zasahovat legitimní vojenské cíle na ruském území.
Josep Borrell širší možnost využívání poskytnuté zbrojní techniky podporuje. Ukrajinci podle něj musí mít možnost mířit na místa, odkud je Rusové bombardují a ostřelují. Omezení zavedla například Itálie, naopak země jako Česko, Švédsko či Nizozemsko Kyjev rovněž podporují a pro využití jimi dodaných zbraní nestanovují žádné podmínky.
Z českých europoslanců dopis kromě Nerudové a Farského podepsali ještě jejich kolegové z lidovecké frakce Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a Ondřej Kolář (TOP 09) a tři europoslanci z konzervativní frakce ECR Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová (ODS).
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
