Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinská brigáda Azov ohlásila, že osvobodila část města Ňu-Jork, jehož dobytí Moskva oznámila 20. srpna. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
„V době zapojení brigády do boje byla situace na bojišti katastrofální,“ píše Azov na sociální síti a dodává, že se jednotce podařilo stabilizovat situaci, získat zpět kontrolu nad částí Ňu-Jorku a uvolnit další ukrajinské jednotky, které nepřítel v obci obklíčil. „V tuto chvíli zůstává situace napjatá. Za den Rusové provedou až 15 útoků v oblasti působnosti brigády. Ale i přes extrémně těžké bitvy naši bojovníci drží obranu a úspěšně přecházejí do protiútoků,“ tvrdí brigáda. Ruská tvrzení o úplném obsazení obce přitom odmítla jako „manipulaci“. Ukrajinští vojáci „ovládají část osady a dělají vše pro osvobození ukrajinských území“, dodala brigáda Azov.
O úspěšné operaci Azova informuje na telegramu také ukrajinský projekt DeepState blízký ukrajinské armádě. Podle něj byla brigáda Azov přesunuta k Torecku, aby zlepšila situaci na frontě u Ňu-Jorku, kde se jí podařilo také odříznout nepříteli cestu k blízké vsi Nelipivka. Na místě ale pokračují těžké boje, protože Rusové se snaží dobýt celý Ňu-Jork. Agentura AFP označila protiútok za vzácný případ, kdy se Ukrajincům podařilo dosáhnout postupu na tomto úseku fronty, což se nestalo už celé měsíce.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že ruská vojska v Doněcké oblasti dobyla řadu obcí, včetně vsi Žuravka u Pokrovska.
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev je připraven stát se prostředníkem pro mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Vyloučil však možnost, že by země sama jednání iniciovala, to je podle něj na bojujících stranách. „Pokud jde o možnou roli prostředníka, je to proveditelné. Především vzhledem k tomu, že jsme byli společně s Ruskem a Ukrajinou 70 let součástí Sovětského svazu, máme různorodé vazby na mezilidské i politické úrovni s oběma státy. Dnes považujeme naše vztahy s Ruskem a Ukrajinou za velmi dobré. Důrazně podporujeme územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny a všech zemí. Zároveň jsme však nebyli a nebudeme součástí protiruské sankční kampaně,“ napsal Alijev v tiskové zprávě.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
