Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Novou část porodnice a prenatálního centra dnes otevřeli v ukrajinském Lvově, který se ráno stal terčem krvavého ruského útoku. Operační a porodní sál i místnosti pro novorozence jsou umístěny v suterénu, aby byly rodičky i děti chráněny před ruskými raketami a drony. Jen za poslední den jich zde přišlo na svět 23. Česko na zdravotnické zařízení přispělo deseti miliony korun.
„Na prvním místě je to symbol brutality, ke které dochází vůči všem Ukrajincům. Na druhé straně (je to) taková určitá nadějeplná zpráva, která ukazuje, že my lidé si umíme pomáhat a neztrácíme naději,“ řekla dnes ve Lvově při slavnostním otevření porodnice šéfka české Sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
Nejméně sedm mrtvých včetně tří dětí a 47 zraněných si v noci na dnešek vyžádaly ruské útoky na západoukrajinský Lvov. Ruské ministerstvo obrany dnes podle Reuters uvedlo, že k útoku použilo hypersonickou raketu Kinžal a že jejím cílem byl vojensko-průmyslový objekt. Moskva opakovaně tvrdí, že na Ukrajině nemíří na civilní budovy a zařízení, hlášení a snímky z Ukrajiny ale vypovídají o opaku. Rusko rovněž ničí energetickou infrastrukturu, na kterou jsou civilisté odkázáni.
Bilance ruského útoku na Poltavu stoupla na 53 mrtvých, pět lidí je pohřešováno. Podívejte se na fotografie z místa.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
