Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Srbsko je spojencem Ruska a nikdy nezavede sankce proti Moskvě ani se nepřipojí k Severoatlantické alianci, ujistil dnes ruského prezidenta místopředseda srbské vlády Aleksandar Vulin. Vulin, který býval náčelníkem zpravodajské služby a který je na sankčním seznamu Spojených států, se s Vladimirem Putinem setkal na okraji hospodářského fóra ve Vladivostoku.
Vulinovy výroky odrážejí přetrvávající blízké vztahy mezi Bělehradem a Moskvou, navzdory proklamované snaze Srbska vstoupit do Evropské unie. Srbsko se odmítlo připojit k západním sankcím proti Rusku kvůli válce na Ukrajině, přestože odsoudilo agresi Moskvy. Prezident Aleksandar Vučić řekl, že uvalení sankcí není v národním zájmu Srbska.
„Srbsko není jen strategický partner Ruska, Srbsko je také ruským spojencem. To je důvod, proč je na nás tlak ze strany Západu obrovský,“ řekl Vulin. „Srbsko v čele s Aleksandarem Vučičem se nikdy nestane členem NATO, nikdy neuvalí sankce na Ruskou federaci a nikdy nedovolí, aby bylo jeho území využíváno k jakýmkoli protiruským akcím. Srbsko se nestalo a nestane součástí protiruské hysterie,“ prohlásil srbský politik, který je známý svými proruskými názory.
Nejméně tři mrtvé a pět raněných si dnes vyžádalo ostřelování okupovaného Doněcka. Ukrajinská děla zasáhla tržiště, uvedl na sociální síti Ruskem dosazený náčelník okupované části Doněcké oblasti Denis Pušilin. Dodal, že na jiném místě výbuch nálože shozené z dronu zranil dvacetiletou dívku.
Ukrajinka, kterou loni podle obžaloby zbil v Plasích muž od kolotočů, dnes u soudu v Plzni řekla, že si pamatuje dvě rány, pak omdlela. Uvedla, že útočník ji uhodil uhodil pěstí a jednou loktem, víc si nepamatuje a probrala se až v nemocnici. Z napadení dvou Ukrajinek je obžalovaný devětačtyřicetiletý majitel pouťových atrakcí Zdeněk Holzknecht. Státní zástupkyně ho obžalovala z ublížení na zdraví, z výtržnictví a z násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci. Hrozí mu až pětileté vězení. Muž vinu odmítá.
Čtyřiatřicetiletá žena loňský incident z pouti v Plasích na severním Plzeňsku popisovala v nepřítomnosti obžalovaného. Uvedla, že se ho dodnes bojí. Vysvětlovala i rozpory ve svých výpovědích.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
