Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes dekretem odvolal velitele letectva Mykolu Oleščuka. Bez dalších podrobností o tom informovala agentura Reuters. Stalo se tak krátce poté, co Ukrajina v pondělí přišla o jednu z prvních dodaných amerických stíhaček F-16.
Ztrátu stroje oznámilo letectvo ve čtvrtek, kdy se také konal pohřeb pilota, který incident nepřežil.
Šest mrtvých včetně dítěte a nejméně 55 zraněných si dnes vyžádal ruský úder na rezidenční čtvrť ukrajinského Charkova, kde řízená bomba zasáhla obytnou budovu a hřiště. Podle agentury Reuters to oznámily místní úřady.
Válka na Ukrajině donutila Evropskou unii porozumět tomu, jak je západní Balkán důležitý pro bezpečnost v Evropě. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to řekl albánský premiér Edi Rama. Status kandidátské země mají z regionu Albánie, Severní Makedonie, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Černá Hora. Potenciální kandidátskou zemí je Kosovo, které podalo žádost o členství v prosinci 2022.
Albánie a další západobalkánské státy podle Ramy dlouho poslouchaly, že region se stane částí EU, že je tam jeho místo, ale žádný vývoj v tomto směru delší dobu nenastal. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 si ale Unie podle něj uvědomila, jak důležitý západní Balkán je pro bezpečnost Evropy.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
