Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinská armáda se pokouší proniknout do ruské Belgorodské oblasti, tvrdí podle agentury Reuters proruské kanály na telegramu. Boje v pohraničí podle nich trvají. „Právě teď se ukrajinské ozbrojené síly, asi 500 lidí, snaží prorazit v okolí (hraničních přechodů) Něchotějevka a Šebekino v Belgorodské oblasti,“ napsal prokremelský kanál Mash.
Oba přechody leží na hranici Belgorodské a ukrajinské Charkovské oblasti nedaleko města Charkov. Belgorodská oblast zároveň sousedí s ruskou Kurskou oblastí, kam ukrajinské jednotky vpadly na začátku srpna. Ukrajincům se zatím v rámci překvapivé operace podařilo ovládnout přes 1000 kilometrů čtverečních ruského území.
Kyjev ani Moskva se ke zprávám nevyjádřily.
Nejméně dva lidé zahynuli ve městě Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, uvedly podle agentury Reuters místní úřady. Vedle mrtvých jsou i čtyři zranění, uvedl šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Podle něj Rusko použilo bezpilotní prostředky Šáhed íránské výroby.
Bývalý ruský trestanec odsouzený za vraždu, který se dostal z vězení odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů, byl po návratu z války proti Ukrajině znovu odsouzen - za vraždu penzistky. Teď jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza. Celý článek čtěte ZDE.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
