Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Útok, jenž poničil hotel a sousední budovu, nastal "uprostřed noci". "Na místě pracují policie a záchranáři. Odklízejí se trosky," uvedl Filaškin.
Kramatorsk a nedaleký Slovjansk jsou jedna z posledních velkých měst na Donbase, nad nimiž má kontrolu Kyjev.
Kramatorsk se nachází asi 20 kilometrů západně od frontové linie, píše AFP. Od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 je toto město, které mělo před válkou kolem 150.000 obyvatel, terčem opakovaných útoků ruských sil.
Dva novináři utrpěli zranění a třetí zmizel pod troskami hotelu ve východoukrajinském městě Kramatorsk, který v noci na dnešek zasáhla ruská střela. Informovala o tom dnes agentura AFP, která se odvolává na místní úřady. Podle nich šlo o novináře z Ukrajiny, Spojených států a Británie.
"Hotel ve městě (Kramatorsk) se stal terčem útoku. Dva lidé byli zraněni a třetí je pod sutinami," napsal na síti Telegram šéf správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin. "Jsou to novináři, občané Ukrajiny, USA a Británie," sdělil Filaškin, aniž upřesnil, kdo z nich se pohřešuje.
Vladimiru Putinovi by po ukrajinském vpádu do Kurské oblasti mohla hrozit otrava od jeho nejbližších spojenců, myslí si bývalý plukovník NATO a expert na chemické zbraně Hamish de Bretton-Gordon. „Putin se pohybuje na tenkém ledě a teplota roste," upozornil. Celý článek čtěte ZDE.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
