Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Papež František dnes vyslovil obavy, že by na Ukrajině mohla být po schválení zákona namířeného proti ruské pravoslavné církvi omezena svoboda vyznání. Hlava katolické církve to podle médií řekla při dnešním poledním kázání. Papež úřady vyzval, aby nezakazovaly činnost žádných křesťanských církví. Na církve se nešahá, uvedl v pasáži kázání věnované Ukrajině.
Ukrajinský parlament tento týden schválil zákon, který zakazuje působení ruské pravoslavné církve a umožňuje zakázat činnost dalších náboženských organizací napojených na moskevský patriarchát. Zákon pak v sobotu podepsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého norma posílí nezávislost Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s indickými novináři uvedl, že v současnosti se vyjednává o druhém summitu o dosažení míru na Ukrajině se Saúdskou Arábií, Katarem, Tureckem a Švýcarskem. Zelenskyj podle doufá, že se mu podaří najít hostitele mezi zeměmi takzvaného globálního jihu, a řekl, že by podpořil návrh uspořádat druhý summit v Indii. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
„Ale chci být upřímný, a platí to nejen pro Indii, ale pro každý stát, který by se kladně vyjádřil k pořádání druhého summitu. My nebudeme moci uspořádat mírový summit v zemi, která se dosud nepřipojila k prohlášení mírového summitu,“ uvedl Zelenskyj v rozhovoru, který sdílel na sociálních sítích.
Pět civilistů přišlo o život a dalších 13 utrpělo zranění, když ukrajinská armáda ostřelovala vesnici Rakitnoje v ruské Belgorodské oblasti. Dnes to na síti Telegram napsal Vjačeslav Gladkov, který je gubernátorem tohoto regionu u hranic s Ukrajinou. Další člověk podle Gladkova zahynul při útoku dronu v obci Solovjovka.
Mezi zraněnými z vesnice Rakitnoje jsou tři děti nebo mladiství. Zraněno bylo podle Gladkova 13 lidí, v těžkém stavu je šest z nich. Na jednotce intenzivní péče leží v kritickém stavu 16letá dívka.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
