Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Sklad s pohonnými hmotami v Rostovské oblasti, kde ruští hasiči už šestým dnem bojují s požárem, se stal znovu terčem dronového útoku. Napsal to dnes server Meduza s odvoláním na telegramové kanály Shot, Baza nebo Astra. Při boji s ohněm, jenž vypukl ve skladu s pohonnými hmotami ve městě Proletarsk po útoku bezpilotních letounů 18. srpna, se podle ruských úřadů zranilo pět desítek hasičů.
Ukrajinské drony podle ruských telegramových kanálů na zařízení v Proletarsku zaútočily znovu dnes brzy ráno. Informace o zraněných po posledním útoku zatím nejsou. A z dostupných zpráv není zcela jasné, zda drony udeřily, nebo je sestřelila protivzdušná obrana. Baza píše o pádu dronu. Ruské úřady tento úder nekomentovaly.
V zařízení nadále zuří rozsáhlý požár, který vypukl po předchozím dronovém útoku. Oheň zachvátil téměř celý areál skladu s pohonnými hmotami, nedotčeny zůstávají nádrže s petrolejem, píše Meduza. Podle kanálu Shot se mohou Ukrajinci snažit požár rozšířit právě na ně.
Generální štáb ukrajinské armády o něco dříve oznámil, že útok na sklad s pohonnými hmotami v Proletarsku provedla ukrajinská vojenská rozvědka HUR společně s armádou.
Ukrajinské námořnictvo dnes potvrdilo, že v ruském přístavu Kavkaz potopilo trajekt využívaný pro přepravu pohonných hmot a zbraní na okupovaný Krym.
„Byl zničen další nepochybně vojenský cíl,“ řekl mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk. „Sloužil k dodávkám pohonných hmot pro (ruské) invazní jednotky. Trajekt se potopil a tento přístav (Kavkaz) se nedá používat, dokud nebude trajekt odstraněn,“ uvedl také.
Podle Fjodora Babenkova, šéfa okresní správy v Těmrjuku, pod který spadá přístav Kavkaz, převážel trajekt 30 železničních cisteren s pohonnými hmotami.
Kavkaz patří mezi největší ruské přístavy v Černém moři.
O údajném úderu na Kurskou jadernou elektrárnu píše dnes ruská agentura TASS s odvoláním na zdroj v ruských bezpečnostních složkách, podle kterého Rusové zneškodnili bezpilotní letoun v blízkosti elektrárny. Kyjev se k obvinění nevyjádřil a podobná tvrzení stran konfliktu, který rozpoutalo Rusko v roce 2022, přičemž se za dramatických okolností zmocnilo i ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, nelze ihned nezávisle ověřit.
„V noci 22. srpna 2024 se kyjevský režim pokusil spáchat akt jaderného terorismu pomocí dronu kamikadze na atomovou elektrárnu nacházející se v Kurčatově v Kurské oblasti. Ukrajinský bezpilotní letoun byl sestřelen v bezprostřední blízkosti jaderné elektrárny ruskými prostředky elektronického boje,“ cituje TASS nejmenovaný zdroj z ruských bezpečnostních složek. Agentura také píše, že vrak dronu byl nalezen nedaleko skladu vyhořelého jaderného paliva.
Z pokusu o útok na Kurskou jadernou elektrárnu obvinil Ukrajinu už o den dříve ruský prezident Vladimir Putin, na jehož rozkaz ruská invazní vojska v únoru 2022 zahájila rozsáhlou invazi do sousední země. Šéf Kremlu neuvedl podrobnosti ani nepředložil důkazy na podporu svého tvrzení, podotkla agentura Reuters. Gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov Putinovi na zasedání ruských činitelů řekl, že situace v elektrárně je stabilní. Ruské ministerstvo obrany už minulý vinilo Ukrajinu, že plánuje útok na tuto elektrárnu, což Kyjev popřel.
Putin ve čtvrtek dále uvedl, že Rusko o věci informovalo Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), která slíbila místo poslat své zástupce, aby situaci vyhodnotili.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
