Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes obvinil Ukrajinu, že se pokusila zaútočit na Kurskou jadernou elektrárnu. Informuje o tom agentura RIA Novosti. Ukrajina se zatím k Putinovu obvinění nevyjádřila. Obavy ohledně bezpečnosti elektrárny vzrostly poté, co ukrajinská armáda před dvěma týdny pronikla do Kurské oblasti. Příští týden Kurskou jadernou elektrárnu navštíví šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.
„Nepřítel se dnes v noci pokoušel na jadernou elektrárnu zaútočit,“ řekl Putin, aniž by o tom předložil důkazy. Dodal, že Rusko o věci informovalo MAAE a že ta slíbila na místo poslat své zástupce, aby situaci vyhodnotili. Gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov dnes Putinovi řekl, že situace v elektrárně je stabilní.
Americké úřady spustily rozsáhlé vyšetřování Američanů, kteří v minulosti spolupracovali s ruskými státními televizemi, a prohledaly v této souvislosti domovy dvou osob. Napsal to deník The New York Times (NYT) s odvoláním na činitele obeznámené s kauzou. Zpráva přichází po varováních americké vlády, že Rusko se znovu pokouší ovlivnit prezidentské volby v USA.
Agenti Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) před několika dny zavítali k Dimitrimu Simesovi, který kdysi působil jako neformální poradce exprezidenta Richarda Nixona a v roce 2016 byl součástí volebního štábu exprezidenta Donalda Trumpa. Druhým terčem prohlídek byl Scott Ritter, bývalý zbrojní inspektor OSN a kritik americké zahraniční politiky, který byl v roce 2011 odsouzen za sexuální delikty.
Indický premiér Nárendra Módí je podle svého polského kolegy Donalda Tuska připravený zapojit se do rychlého a spravedlivého ukončení války na Ukrajině. Tusk za to dnes Módímu poděkoval na společné tiskové konferenci během návštěvy šéfa indické vlády ve Varšavě.
„Jsme přesvědčeni, že Indie může odehrát velmi důležitou roli na cestě k ukončení konfliktu na Ukrajině," uvedl Tusk. Polsko patří mezi země, které Ukrajinu, jež se půldruhého roku brání ozbrojené ruské invazi, nejvíce podporují.
Z Varšavy Módí pojede na Ukrajinu. Agentura AP připomíná, že Kyjev šéfa indické vlády kritizoval poté, co minulý měsíc navštívil Moskvu, kde se objímal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Módí Rusko kvůli jeho agresi vůči Ukrajině veřejně neodsoudil a vyzývá k mírovému vyřešení konfliktu. Také dnes ve Varšavě řekl, že „podporuje dialog a diplomacii“.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
