Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Mluvčí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy ČTK sdělila, že škola neměla možnost zjistit pravou totožnost ruského agenta Pavla Rubcova, který jezdil v letech 2018 a 2019 do Prahy přednášet na letní školu na fakultě. Po odhalení případu podle ní univerzita přijala opatření zvyšující odolnost proti ovlivňování.
„Velmi nás mrzí, že agent cizí země oklamal organizátory i účastníky letní školy na půdě FF UK, a to bez ohledu na to, že jsme tehdy neměli reálnou možnost zjistit, kdo Pablo González skutečně byl,“ sdělila dnes ČTK mluvčí fakulty Ina Palacká. Organizační tým podle ní neměl kapacity ani pravomoci k detailnímu prověřování lektorů na úrovni, která by umožnila odhalit takové skryté záměry.
„Podstatné je, že od té doby, co byl případ Pabla Gonzáleze odhalen, UK přijala konkrétní opatření na zvýšení institucionální odolnosti proti nelegitimnímu ovlivňování,“ uvedla Palacká. „Bezpečnostní odbor rektorátu má specializovanou manažerku protivlivové bezpečnosti a síť koordinátorů na jednotlivých fakultách,“ sdělila mluvčí.
Objevují se informace o dronovém zásahu letecké základny Marinovka ve Volgogradské oblasti Ruska. Značné množství destrukce je vidět na fotografiích v okolí hangárů a severně od nich. Žádná ze stran se zatím k možnému úderu nevyjádřila.
„Trajekt převážející palivo se potopil v přístavu Kavkaz,“ informoval krizový štáb Krasnodarského kraje. Loď byla s největší pravděpodobností zasežena ukrajinským úderem.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
