Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinské síly pokračují ve své operaci v Kurské oblasti na západě Ruska, kde ovládly více než 1250 kilometrů čtverečních a 92 obcí, prohlásil dnes podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Kyjevě v projevu před ukrajinskými velvyslanci.
Kdyby západní partneři dovolili Kyjevu použít střely dalekého dosahu proti Rusku, nebyla by operace v Kurské oblasti nutná, citovala prezidenta agentura Reuters. Zelenskyj také vyzval západní partnery, aby dovolili Ukrajině použít zbraně dlouhého dosahu k zastavení ruského postupu na východě Ukrajiny. „Ukrajina může zastavit postup ruské armády jediným rozhodnutím, které očekáváme od našich partnerů,“ prohlásil podle agentury AFP.
Vstup Ukrajiny do NATO nemusí být podmíněný tím, že bude země čelící ruské agresi kontrolovat celé své území, řekl prezident Petr Pavel v rozhovoru pro Novinky.cz a Právo. Poukázal na poválečný vstup západního Německa do Severoatlantické aliance. Lídři zemí NATO na červencovém summitu ve Washingtonu slíbili Ukrajině nezvratnou cestu do Aliance a dlouhodobou vojenskou pomoc, přímou pozvánku do NATO ale země nedostala.
Pavel očekává, že v příštích letech by mohla Ukrajina jednat s Ruskem o míru. Dohoda by podle prezidenta mohla znamenat, že by Rusko dlouhodobě okupovalo část ukrajinského území, ovšem bez toho, že by změnu hranic akceptovaly demokratické státy. „Myslím, že není nutným předpokladem plná obnova kontroly nad celým územím. Pokud dojde k vymezení, byť nějaké administrativní hranice, pak můžeme brát tuto administrativní hranici jako dočasnou a Ukrajinu v teritoriu, které bude v té době kontrolovat, přijmout do NATO,“ řekl Pavel.
Ruská generální prokuratura označila za nežádoucí organizaci nadaci amerického herce George Clooneyho a jeho manželky Amal, Clooney Foundation for Justice (Nadace Clooneyových pro spravedlnost), a tím de facto zakázala její činnost v Rusku. Za spolupráci s „nežádoucí organizací“ hrozí v Rusku vězení. Nadace manželů Clooneyových pomáhá obětem porušování lidských práv a vyšetřuje válečné zločiny spáchané na Ukrajině, napsal server Forbes.ru.
„Nadace s hollywoodským rozmachem vede práci zaměřenou na diskreditaci Ruska. Aktivně podporuje falešné vlastence, kteří opustili zemi, členy zakázaných extremistických sdružení a teroristických organizací. Pod pláštíkem humanitárních idejí ‚bojovníci za spravedlnost‘ z Madison Avenue podporují trestní stíhání nejvyššího vedení Ruska a veřejně šíří pseudoodborné posudky na ruské zákony o zahraničních agentech a nevládních organizacích,“ uvedla prokuratura na sociální síti.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
