Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
V Sumském regionu u hranic s Ruskem hlídkují ukrajinští vojáci
Vzdušný úder hlásil také Kyjev, podle něhož na ukrajinskou metropoli Rusové útočili balistickými střelami i drony.
„Dnes ráno, přibližně v pět hodin (čtyři hodiny SELČ), nepřítel použil balistické zbraně k raketovému útoku na Kyjev. V srpnu je to už třetí balistický úder na hlavní město s přesným intervalem šesti dnů mezi útoky,“ uvedl podle webu Ukrajinska pravda šéf vojenské správy Kyjeva Serhij Popko. Dodal, že Rusové zřejmě opět použili severokorejské střely KN-23. Všechny vzdušné zbraně byly podle předběžných informací zničeny mimo město, uvedl činitel. V Kyjevě nejsou hlášeny žádné škody.
Dva italští reportéři, kteří pohněvali Moskvu svou reportáží z Ukrajinou ovládané části ruské Kurské oblasti, se kvůli bezpečnosti vrátí do Itálie. Oznámila to italská veřejnoprávní stanice RAI. Ruské ministerstvo zahraničí si v pátek předvolalo italskou velvyslankyni kvůli tomu, co označilo jako nelegální překročení hranic italskými novináři. Ruská tajná služba FSB v této souvislosti zahájila trestní řízení.
„Společnost se rozhodla, výhradně pro zajištění osobní ochrany a bezpečnosti, dočasně vrátit novinářku Stefanii Battistiniovou a kameramana Simoneho Trainiho do Itálie,“ uvedl v sobotu generální ředitel RAI Roberto Sergio. Dvojice se má vrátit do Milána během dneška.
Do Kurské oblasti se před několika dny podle agentury Reuters vypravil čtyřčlenný tým RAI, který se do ruského regionu dostal s ukrajinským vojenským doprovodem. Italové byli zřejmě prvními zahraničními novináři, kteří ve městě Sudža pořídili reportáž po jeho obsazení ukrajinskou armádou.
Italské ministerstvo zahraničí mezitím v reakci na předvolání své velvyslankyně v Moskvě ruskou diplomacií uvedlo, že jeho diplomatka Cecilia Piccioniová vysvětlila ruským činitelům, že RAI a její zpravodajské týmy jednají nezávisle a autonomně.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
