Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruské útoky na Ukrajině během uplynulého dne zabily nejméně pět civilistů a zranily minimálně 25 osob, včetně dětí, informovaly regionální úřady.
Ukrajinské síly zřejmě postoupily hlouběji do Kurské oblasti navzdory tvrzením ruských vojenských blogerů, že se ruským silám podařilo stabilizovat frontovou linii, uvedli analytici amerického Institutu pro studium války (ISW). Současně ale zapochybovali nad tvrzením velitele ukrajinské armády generála Oleksandra Syrského, že se ukrajinským silám podařilo ovládnout přibližně 1000 kilometrů čtverečních ruského území.
Ukrajinské síly podle ISW nekontrolují celé území v mezích deklarovaného maximálního postupu ukrajinských sil. Analytici také polemizují s tvrzením ukrajinských médií, že ukrajinská armáda po několika dnech útoku v Kurské oblasti obsadila více území, než dokázaly ruské jednotky od začátku roku. Podle jejich výpočtů Rusové od ledna do července okupovali 1175 kilometrů čtverečních ukrajinského území, a to i při probíjení se přes opevněné ukrajinské pozice v Doněcké oblasti na východě země.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeden ukrajinský bezpilotní letoun byl sestřelen nad Voroněžskou a Belgorodskou oblastí a 12 nad Kurskou oblastí, do které před týdnem vpadly ukrajinské jednotky a od té doby tam se tam ruská strana snaží jejich postup zastavit.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
