Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Západní společnosti pokračují v pojišťování ruských ropných tankerů navzdory obavám, že by mohly porušovat cenový strop 60 dolarů za barel, který zavedli západní spojenci Ukrajiny, uvedla 8. srpna agentura Reuters.
Podle údajů, do kterých agentura Reuters nahlédla, pět západních pojišťoven pokračovalo v poskytování služeb ruským ropným tankerům, a to navzdory obavám, že většina ruské ropy se stále obchoduje nad limitem.
Ruská prokuratura požádala soud o 15 let vězení pro americko-ruskou občanku Xeniji Karelinovou, která čelí obvinění z vlastizrady. Amatérská baletka podle ruské tajné služby FSB v roce 2022 přispěla drobným obnosem ukrajinské charitě. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a AP. Karelinová před soudem v Jekatěrinburgu o den dříve přiznala vinu. Rozsudek se podle jejího advokáta očekává 15. srpna.
„Každý vidí, že ukrajinská armáda umí překvapit. A ví, jak dosáhnout výsledků,“ prohlásil Volodymyr Zelenskyj na akci k odhalení nové armádní aplikace. „Projevuje se to na bojišti, kde naši vojáci nejenže odolali drtivé síle okupantů, ale také je ničí způsobem nezbytným k ochraně Ukrajiny - našeho státu a nezávislosti,“ dodal prezident. Snad narážel na průnik izraelské armády na ruské území - Kyjev ho dosud oficiálně nekomentoval.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
