Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

Ukrajina může v Kurské oblasti použít vybavení dodané Německem, tvrdí předseda obranného výboru Bundestagu. „Po předání Ukrajině se jedná o ukrajinské zbraně,“ řekl Marcus Faber německým novinám Berliner Morgenpost.

Nejméně devět ruských bezpilotních sebevražedných letounů se během červencových útoků Ruska na Ukrajinu odchýlilo od kurzu a vletělo do Běloruska, uvedla běloruská monitorovací skupina Hajun.

Putin přislíbil jednorázové odškodnění evakuovaným z Kurské oblasti v rozhovoru s úřadujícím gubernátorem Kurské oblasti Alexejem Smirnovem, který mu hlásil, jak vypadá situace. „Mnozí (lidé) jsou ve střediscích dočasného ubytování, dokonce si ani nestihli vzít s sebou doklady. Samozřejmě jim poskytujeme veškerou pomoc,“ řekl Smirnov.
Putin uvedl, že jednal o pomoci z federálních prostředků s předsedou vlády Michailem Mišustinem. „Budeme pokládat za přijaté rozhodnutí o jednorázové výplatě po 10.000 rublech občanům, kteří to potřebují, a nezbytné prostředky budou přiděleny,“ řekl. Gubernátor Smirnov tvrdil, že evakuace nepřetržitě pokračuje, ale jedna z obyvatelek ruské pohraniční oblasti stanici BBC řekla, že je „prakticky nereálné“ v současnosti opustit město Sudža, které leží asi deset kilometrů od hranic.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.