Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Podle velvyslance by vyjednání příměří nyní ponechalo 25 % Ukrajiny pod ruskou kontrolou. „Mnoho zemí navrhlo myšlenku příměří, ale nikdo se nezamýšlí nad tím, co to znamená,“ uvedl ukrajinský velvyslanec v Turecku Vasyl Bodnar.
Německý občan, který byl v Bělorusku obviněn z terorismu a odsouzen k trestu smrti, v běloruské televizi uvedl, že lituje svých činů a že doufá pouze v milost od běloruského vůdce Alexandra Lukašenka.
„V kterémkoliv okamžiku mohou rozsudek vykonat. Velice lituji toho, co jsem udělal. Každou minutu a každou vteřinu. Ulehčuje mi vědomí, že se nikomu nic nestalo. Velice doufám, že prezident Alexandr Lukašenko mi odpustí a smiluje se nade mnou,“ řekl Rico Krieger v pořadu, který odvysílala běloruská státní televize pod názvem „Zpověď německého teroristy odsouzeného na smrt“. Krieger byl natočen za mřížemi, hovořil německy a stanice jej nadabovala do ruštiny, poznamenal server Meduza.
Krieger vylíčil, že před rokem se rozhodl odjet na Ukrajinu, aby se stal zdravotníkem v některé cizinecké jednotce bojující na straně Ukrajiny. Poté, co odeslal žádosti několika jednotkám, spojili se s ním kurátoři z ukrajinské tajné služby SBU, kteří mu navrhli, aby odjel do Běloruska, kde na jednom nádraží v okolí Minsku zanechal batoh. Ten explodoval, ale nikomu se nic nestalo. O den později odjel na letiště, kde jej zatkli.
Muž podezřelý z umístění bomby pod auto, které explodovalo tento týden v Moskvě, ruským vyšetřovatelům řekl, že spolupracoval s ukrajinskou tajnou službou SBU. Uvedl to dnes list Kommersant, jenž v noci informoval o převozu muže z Turecka, kam podle úřadů po činu uprchl. Kyjev se dnes nevyjádřil, prezidentský poradce Mychajlo Podoljak už dříve řekl, že Ukrajina s explozí nemá nic společného. Při výbuchu utrpěli zranění dva lidé, doteď není jasné kdo, podotkla ruská služba BBC.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
