Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ruská raketa v Mykolajivu zasáhla dětské hřiště poblíž obyčejného domu. „Rusko svým terorem každý den dokazuje, že na něj není vyvíjen dostatečný tlak. Toto ničení života musí být zastaveno. Potřebujeme nová opatření na podporu naší obrany. Rusko musí pocítit sílu světa,“ napsal Zelenskyj.

Nejméně tři oběti, včetně dítěte, si dnes vyžádal ruský útok na Mykolajiv na jihu Ukrajiny. Ruská raketa podle AFP zasáhla obytnou část města.

Ázerbájdžán zvýší v letošním roce export zemního plynu do Evropy na 13 miliard metrů krychlových z loňských 11,8 miliardy metrů krychlových. Uvedl to dnes ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev, informuje agentura Reuters. Plyn z Ázerbájdžánu má Evropské unii pomoct nahradit ruský plyn.
EU po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 podepsala s Ázerbájdžánem smlouvu o zdvojnásobení dovozu plynu do roku 2027 až na 20 miliard metrů krychlových ročně. Minulý měsíc však Ázerbájdžán uvedl, že není k dispozici infrastruktura a dostatečné financování, které by toto rozšíření umožnily. Nyní Alijev řekl, že země může dohodnutého cíle dosáhnout.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.