Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Jižní Korea plánuje zdvojnásobit své příspěvky do svěřeneckého fondu NATO pro Ukrajinu na 24 milionů dolarů v roce 2025, uvedl jihokorejský prezident Yoon Suk Yeol. V roce 2024 Soul věnoval do fondu 12 milionů dolarů na zdravotní péči a rehabilitaci zraněných vojáků.
Kanada vyčlení 389 milionů kanadských dolarů (více než 6,5 miliardy Kč) na výcvik ukrajinských pilotů stíhacích letounů F-16, informovala ve čtvrtek kancelář kanadského premiéra Justina Trudeaua. Uvedla tak bližší údaje o již dříve oznámeném balíčku vojenské pomoci Ukrajině. Peníze podle premiérovy kanceláře pomohou s výcvikem pilotů ukrajinské armády a také vojákům poskytnou vybavení pro zajištění bezpečného provozu stíhaček.
„Kanadský rezort obrany uvolní 389 milionů kanadských dolarů k finančnímu pokrytí vojenského vybavení a asistenci při tréninku ukrajinských vojáků. Do fondu NATO na poválečnou obnovu Ukrajiny přispějeme více než 56 miliony kanadských dolarů (necelá miliarda Kč),“ stojí dále ve zprávě se čtvrtečním datem.
Ruské modernizované hlubinné plavidlo AS-36 bylo poškozeno během testů v Norském moři, informovala ukrajinská vojenská rozvědka (HUR). Podle agentury posádka nosiče vozidla, záchranné lodi ruské Severní flotily Michail Rudnickij, „ztratila kontrolu“ při spouštění AS-36 1. července. Trup lodi a AS-36 se srazily, uvedla agentura.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
