Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Úřady v autonomním Tatarstánu v Rusku nově nabízejí odměnu 100.000 rublů (asi 26.700 Kč) za pomoc při zverbování nového vojáka do války proti Ukrajině, uvedl server Meduza s odvoláním na sdělení na zvláštním webu, vytvořeném pro verbování obyvatel regionu do války proti Ukrajině.
Ze sdělení vyplývá, že nárok na odměnu mohou mít vojákovi přátelé a příbuzní, ale i pracovníci vojenských správ a úřadů, jakož i "libovolné osoby, které získaly kandidáta". Nárok naopak nemohou vznést odsouzení a vyšetřovaní lidé, jakož i ti, kdo sami odešli sloužit do dobrovolnických jednotek.
Čína je bezpochyby největším podporovatelem Ruska, především v technologiích, které se mu nedostávají. Po summitu Severoatlantické aliance (NATO) to řekl český prezident Petr Pavel. Pokud by Čína tak výrazně nestála za Ruskem, průběh války na Ukrajině by zřejmě vypadal úplně jinak, míní.
Lídři aliančních zemí se ve společném prohlášení shodli, že Čína je „rozhodujícím aktérem“ podpory ruské agrese. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po středečním jednání uvedl, že Peking umožňuje Rusku, aby v invazi do sousední země pokračovalo, a to prostřednictvím dodávek technologií dvojího použití, především mikroelektroniky využívané v moderních zbraňových systémech. Podle šéfa aliance je na Evropské unii a dalších institucích, aby na Čínu uvalovaly ekonomické sankce.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Severoatlantická aliance je klíčová pro zajištění bezpečnosti Spojených států a USA nikdy nenechají Ukrajinu napospas Rusku. Během ostře sledované tiskové konference po skončení summitu NATO to prohlásil americký prezident Joe Biden, který čelil především řadě dotazů týkajících se jeho kondice a schopnosti vést hlavní západní mocnost v příštích letech.
V reakci na jeden z dotazů se označil za nejpovolanějšího člověka, který může zajistit úspěch Ukrajiny v souboji s ruským agresorem a varoval před zvolením svého konkurenta, exprezidenta Donalda Trumpa. Zároveň podotkl, že viceprezidentku Kamalu Harrisovou vybral mimo jiné proto, že je schopna vést zemi.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
