Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Společná akce ukrajinské tajné služby SBU a vojenské rozvědky HUR skončila požáry na letecké vojenské základně Achtubinsk v Astrachaňské oblasti, ve skladu s pohonnými hmotami v Kalači na Donu ve Volgogradské oblasti a v rozvodně elektřiny v Rostovské oblasti, napsala dnes Ukrajinska pravda s odvoláním na své nejmenované zdroje v obou tajných službách. O ukrajinských útocích na tyto tři regiony psal také Reuters, který se odvolává na své blíže nespecifikované bezpečnostní zdroje.
Velké ukrajinské podniky avizují dary na opravu poničené dětské nemocnice, která poskytuje léčbu různých nemocí včetně rakoviny a na kterou včera dopadly ruské rakety. Podle agentury Reuters ukrajinské firmy už přislíbily přibližně 300 milionů hřiven (přes 171 milionů korun).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval indického premiéra Narénda Módího, že se v Rusku objal se svým protějškem Vladimirem Putinem, a v den, kdy Rusko podniko masivní raketový útok na Kyjev, během kterého byla zasažena i dětská nemocnice.
„Ruská raketa zasáhla největší dětskou nemocnici na Ukrajině, jejímž cílem byli malí pacienti s rakovinou. Mnoho z nich bylo pohřbeno pod troskami. Je obrovským zklamáním a zdrcující ranou pro mírové úsilí, že se vůdce největší demokracie na světě v takový den v Moskvě objímá s nejkrvavějším zločincem na světě,“ uvedl Zelenskyj.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
