Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruské ostřelování během dnešního dne zabilo v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny tři civilisty. Podle agentury Reuters to uvedly ukrajinské úřady. Stalo se tak na dvou místech regionu, severně a jižně od správního střediska Chersonu. Ukrajinské armádě se část okupované oblasti podařilo získat zpět, ruská armáda však na toto území stále útočí.
Dvě těla záchranáři vyprostili z trosek domu, které ostřelování zasáhlo dnes ráno severně od Chersonu. Další člověk zemřel při dělostřelecké palbě jižně od Chersonu, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin.
Ruská armáda zabrala téměř celou Chersonskou oblast na začátku své invaze na jaře roku 2022. Po tlaku ukrajinských ozbrojených sil se na podzim 2022 stáhla z pravobřežní části regionu na levý břeh Dněpru, ale region západně od řeky neustále ostřeluje.
V Ruskem okupovaném městě Mariupol v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny začala letní sezóna. I přes válečné těžkosti vyrazili místní obyvatelé na pláže Azovského moře. K dispozici jim kromě pláže jsou i vodní atrakce nebo kavárny. Pro místní jde zřejmě o jednu z mála možností odpočinku ve složité situaci. Do Mariupolu se dostavilo teplé počasí s teplotou 31 stupňů Celsia a vodou kolem 26 stupňů Celsia. Město i před válkou patřilo k hlavním letoviskům ukrajinského pobřeží.
Kyjev se zatím k údajným úderům ve Voroněžské oblasti nevyjádřil.
Server Meduza v souvislosti s děním ve Voroněžské oblasti poznamenal, že ruské ministerstvo obrany útok bezpilotních letounů v tomto regionu v noci na dnešek nehlásilo. Podle resortu ruská protivzdušná obrana zničila jeden dron nad územím Belgorodské oblasti.
Voroněžská oblast se nachází v jejím sousedství, sousedí také s východoukrajinskou Luhanskou oblastí, kterou nyní okupují ruské invazní síly. Ukrajina, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, podle agentury Reuters uvádí, že útočí na ruskou vojenskou, dopravní a energetickou infrastrukturu s cílem podkopat ruské válečné úsilí a také jako reakci na nekončící ruské vzdušné útoky na ukrajinskou infrastrukturu.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
