Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Experti amerického Institutu pro studium války po rozboru návštěvy maďarského premiéra Viktora Orbána v Moskvě poznamenávají, že Putin využil schůzky k tomu, aby se vymezil proti jakémukoli vyjednání příměří, a vyjádřil svůj závazek ke „konečnému“ ukončení války, což by mu umožnilo dosáhnout jeho cíle, kterým je zničení ukrajinské státnosti.
Vůdce Kremlu řekl, že dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou by neměla vést k dočasnému příměří, protože by to Ukrajině umožnilo přeskupit a znovu vyzbrojit, a že Rusko je pro „úplné“ ukončení konfliktu. Analytici však upozorňují, jak jeho výroky a požadavky neustále dokazují, Putin nechce souhlasit s ničím jiným než s destrukcí ukrajinské státnosti a identity.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Nejméně pět mrtvých a osm raněných si vyžádal ruský útok na město Selydove ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Na telegramu to večer uvedl šéf oblastní správy Vadym Filaškin, podle kterého ruská armáda na město nedaleko frontové linie svrhla dvě naváděné letecké pumy. Pumy poškodily 15 domů, na dvě desítky automobilů, čtyři obchody a průmyslový podnik, napsal Filaškin a vyzval, aby lidi neotáleli s evakuací. „V Doněcké oblasti se nikdo nemůže cítit bezpečně,“ uvedl.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
