Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že ruští vojáci dostali pod plnou kontrolu vesnici Sokil v Doněcké oblasti. Ukrajinská strana zatím informaci nekomentuje
Jednu oběť na životě si vyžádalo ruské ostřelování ukrajinské obce Odradokamianka v Chersonské oblasti. Podle místních úřadů šlo o muže ve věku 46 let. Obec se nachází na pravém břehu Dněpru poblíž zničené přehrady Nová Kachovka. Koryto řeky v místě tvoří i frontovou linii.
Německo trvá na „vážné a upřímné diskusi,“ s maďarskými představiteli kvůli včerejší návštěvě premiéra Viktora Orbána v Moskvě. Ta si vysloužila kritiku vrcholných představitelů Evropské unie, které tento půlrok Maďarsko předsedá. Šéf diplomacie sedmadvacítky Josep Borrell zdůraznil, že to je bilaterální návštěva bez mandátu EU. Cestu zkritizovala i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž politika „appeasementu“, tedy ústupků či usmíření, Putina nezastaví. Maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó navíc zrušil schůzku se svou německou kolegyní Annalenou Baerbockovou plánovanou na pondělí. Na rozhorčení německé strany reagovalo maďarské ministerstvo tiskovým prohlášením. „Důvod je čistě technický, nikoliv politický,“ píše se v něm. Maďarská strana prý věří v brzké uskutečnění schůzky v náhradním termínu.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
