Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Při náletech ruských dronů a dělostřeleckém ostřelování Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny utrpěla zranění osmašedesátiletá žena, ohlásil šéf oblastní správy Serhij Lysak. Škody utrpěla rovněž infrastruktura, včetně rozvodu plynu a elektrického vedení, a obytné domy a osobní auta.
Ruské jednotky pokračovaly v postupu v Doněcké oblasti na východě země, kde okupovaly obce Sokil a Voschod, napsal na sociální síti zpravodajský kanál DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě. Ukrajinský generální štáb odhadl, že Rusko přišlo během uplynulého dne o dalších 1200 vojáků a o více než 547 tisíc od začátku války.
Ruské ministerstvo ohlásilo zničení ukrajinské stíhačky MiG-29 při útoku na letiště v Dněpropetrovské oblasti. Ruské jednotky podle ukrajinských analytiků dobyly další dvě osady na východě země.
„Ve vsi Novostrojevka-Vtoraja v důsledku shozu munice z bezpilotního letounu na soukromé hospodářství byl zraněn manželský pár a jejich šestnáctiletý syn,“ uvedl Vjačeslav Gladkov, gubernátor Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou. Moskva tvrdí, že právě nad touto oblastí ruská obrana zničila jeden dron, dva pak nad Brjanskou oblastí a další nad Tambovskou oblastí.
Nejméně dva mrtvé a jednoho raněného po ruském ostřelování pohraničních okresů hlásí šéf Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny Ivan Fedorov. Ten se dopočítal celkem 391 ruských útoků na deset obcí v oblasti na jihovýchodě Ukrajiny během uplynulých 24 hodin.
Ukrajinská obrana během noci sestřelila nad šesti oblastmi země 21 z 22 ruských útočných dronů, napsal na sociální síti velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Rusko podle ministerstva obrany během noci sestřelilo čtyři ukrajinské drony nad třemi regiony.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
