Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Summit Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu, který se koná příští týden od úterý do čtvrtka, by měl přinést tři hlavní sdělení. Týkají se posilování Aliance a spravedlivého sdílení břemene, dlouhodobé podpory Ukrajiny a posilování spolupráce s partnery. Novinářům to dnes řekli zástupci hradního zahraničního odboru.
Česko má podle Hradu zájem zejména na tom, aby summit demonstroval jednotu NATO, potvrdil pokrok a další směřování v posilování obranyschopnosti a odstrašení, přihlásil se k dlouhodobé podpoře Ukrajiny napadené Ruskem a její perspektivě členství v Alianci a potvrdil výběr příštího generálního tajemníka NATO, kterým bude bývalý nizozemský premiér Mark Rutte.
Bratislava je připravena v případě potřeby hostit vyšší počet vojáků armád Severoatlantické aliance na Slovensku a také je připravena zvýšit dodávky elektřiny na Ukrajinu, čelící třetím rokem ruské agresi. Uvedl to dnes ve Varšavě slovenský prezident Peter Pellegrini po jednání se svým polským protějškem Andrzejem Dudou.
Slovensko podle Pellegriniho navzdory svému mediálnímu obrazu, který zdůrazňuje zdrženlivý postoj vlády premiéra Roberta Fica k podpoře Ukrajiny, ve skutečnosti dělá pro Kyjev „velké množství práce“.
Svědčí o tom podle hlavy státu zvýšení výroby munice a dělových hlavní ve slovenských zbrojovkách, jakož i vývoz elektřiny na Ukrajinu, jejíž kapacity pro výrobu elektřiny ničí ruské vzdušné útoky. Pellegrini také zdůraznil, že Slovensko neuznává ruskou anexi Krymu ani násilnou změnu hranic na východě a jihu Ukrajiny.
Gubernátor Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, Vjačeslav Gladkov oznámil další čtyři raněné, včetně dvanáctileté dívky, v důsledku útoku ukrajinských dronů na tři auta v pohraničí.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
