Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
USA dnes slaví Den nezávislosti, ke kterému jim popřál i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Skutečná nezávislost je vždy výsledkem vyhraných bitev a svoboda musí být posílena vítězstvími pokaždé, když se ji tyranie pokusí zničit. Různé generace Američanů a Ukrajinců toho byly svědky na vlastní kůži a je důležité, aby současné generace předávaly svým dětem a vnoučatům pocit sebevědomé nezávislosti a zaručené svobody,“ napsal Zelenskyj na sociální síť.
Vývoz vojenského materiálu loni vzrostl o více než 60 procent ve srovnání s rokem 2022 a dosáhl na 48,9 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy o zahraničním obchodu s vojenským materiálem za loňský rok. Ministerstvo průmyslu a obchodu podle ní udělilo loni 1580 licencí k vývozu vojenského materiálu do 99 zemí v hodnotě téměř 68,2 miliardy korun.
Nejvíce udělených licencí, konkrétně 262, se loni týkalo vývozu na Ukrajinu, Slovensko (141 licencí), do Polska (86), USA (82), Německa a Turecka (v obou případech 67). Největší hodnotu měl vývoz ve výši 20,2 miliardy na Ukrajinu, která čelí ruské vojenské invazi. Následovalo Nizozemsko s částkou 5,1 miliardy, Bulharsko (4,8 miliardy), Slovensko (1,9 miliardy) a Vietnam (1,9 miliardy).
Ruská centrální banka doporučila podnikům, aby prováděly zahraniční platby prostřednictvím kryptoměn či jiných digitálních aktiv, a vyhnuly se tak sankcím, které Západ uvalil na Rusko kvůli jeho vpádu na Ukrajinu. Informovala o tom ve středu agentura Reuters.
Rozvíjející se obchod Ruska s Čínou, Indií, Spojenými arabskými emiráty, Tureckem a dalšími zeměmi, které sankce nezavedly, se v posledních několika týdnech potýká s velkými potížemi. Nejnovější západní sankce se zaměřily na významné ruské finanční instituce, včetně moskevské burzy cenných papírů a ruské domácí alternativy globálního platebního systému SWIFT.
Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová připustila, že problémy s platbami jsou pro ruskou ekonomiku jedním z klíčových problémů.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
