Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Další dva mrtvé a osm zraněných si dnes vyžádalo ostřelování města Ukrajinsk v Doněcké oblasti, uvedl později Filaškin. Oběťmi ruské palby z raketometu Uragan se staly dvě ženy ve věku 65 a 70 let. Palba také poškodila deset obytných domů a kancelářských budov, upřesnil. Ruská strana zprávy o útoku nekomentovala, poznamenala BBC na svém ruskojazyčném webu.
České firmy dodaly na Ukrajinu za poslední rok desítky zařízení pro společnou výrobu elektřiny a tepla. Z Česka dorazila do země čelící ruské vojenské agresi také třeba úpravna vody a zdravotnické vybavení, řekli dnes premiér Petr Fiala (ODS) a vládní zmocněnec Tomáš Kopečný na tiskové konferenci k zapojování českých firem do rekonstrukce Ukrajiny.
Kogenerační jednotky k výrobě elektřiny a tepla slouží k obnově ukrajinské energetické soustavy. Rusko znovu zahájilo vzdušné údery na ukrajinskou energetiku na jaře a začátkem léta, což způsobuje časté výpadky v dodávkách elektřiny po celé zemi. Ukrajina nakupuje energii z Evropské unie, na dorovnání nedostatku to však nestačí.
„Velké ukrajinské elektrárny jsou často terčem ruské agrese. Abychom to nějak dokázali nahradit, tak Ukrajině pomáhají právě české kogenerační jednotky,“ řekl Fiala. Zmínil ale taky, že úpravny vody dodané společností Colt CZ do Dněpropetrovské oblasti zásobují zhruba 100.000 lidí. „Dodáváme věci, které opravdu pomáhají zlepšit nebo vůbec udržet každodenní život obyvatel Ukrajiny,“ uvedl premiér.
Ukrajinská armáda oznámila, že odrazila útoky u vesnic Novooleksandrivka a Spirne v Doněcké oblasti. Moskva přitom v neděli tvrdila, že tyto dvě vesnice dobyla. Fronta u východoukrajinského města Pokrovsk, včetně Novooleksandrivky, je nadále místem nejzuřivějších bojů. Jenom za uplynulý den tam Ukrajinci odrazili 42 útoků a odehrálo se dohromady 142 bitev, uvedla dnes ukrajinská armáda podle agentury Reuters. Ve válečných podmínkách nelze podobná tvrzení znepřátelených stran bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Novooleksandrivka, která leží severozápadně od okupované obce Očeretyne, teď představuje nejzápadnější bod v Doněcké oblasti dobytý ruskými silami. Spirne je na severu Doněcké oblasti, nedaleko od sousední Luhanské oblasti.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
