Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Britská BBC přináší příběh námořníka Oleksije (jméno bylo pozměněno), který už několik měsíců bojuje o udržení ukrajinské pozice na malém kusu země v Charkovské oblasti. Podle ukrajinského vedení se jedná o klíčový kus země.
Přes tento jižní opěrný bod na okupovaném východním břehu Dněpru se totiž snaží Ukrajina omezit ruské dělostřelecké údery na Chersonské město za řekou a chtějí odsud osvobozovat další a další území. „Podařilo se nám udržet předmostí, ale žádné zařízení je nepřekročilo a ani jednou jsme neprorazili ruskou obranu,“ říká Oleksij.
Námořník také uvádí, že tato oblast byla zredukována na „měsíční krajinu“ a celé vesnice byly srovnány se zemí. Ukrajinci tam také utrpěli těžké ztráty. „Zničili jsme mnoho ruského vybavení a oni zničili mnoho našeho personálu,“ říká. „Nechali jsme naše nejlepší kluky na břehu řeky.“
Evropská unie dnes rozšířila sankce proti běloruské ekonomice v reakci na podíl Minsku na ruské agresi proti Ukrajině. Podle komuniké Rady EU nová omezení zahrnují i zákaz dovážet z Běloruska zlato, diamanty, helium, uhlí a ropu.
Kromě toho unie zakázala na svém území přepravu nákladů na přívěsech a návěsech zaregistrovaných v Bělorusku a zavedla dodatečná opatření ke kontrole vývozu citlivého zboží a technologií, zbraní a munice. Unie rovněž zakázala poskytovat účetní, inženýrské, konzultační a právní služby běloruským státním orgánům a společnostem spojeným s režimem.
Ukrajinský generální štáb v pravidelném přehledu situace na bojišti hlásí oživení ruských operací u Torecka, za nejtěžší ale podle serveru RBK-Ukrajina označil situaci u Pokrovska, který se rovněž nalézá v Doněcké oblasti. Nepřítel se snaží vytlačit ukrajinské obránce z postavení u Torecka a boje pokračují ve třech lokalitách, uvedl štáb bez dalších podrobností. Ruské ztráty za posledních 24 hodin odhadl na 1070 mužů, celkem pak více než 541.000 od začátku války.
Ruská strana hlásí prakticky denně dílčí úspěchy či alespoň taktické vylepšení postavení svých vojsk. V ukrajinských médiích se naopak objevují zprávy, podle kterých ukrajinské jednotky dobývají zpět pozice ztracené při nedávné ruské ofenzívě v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
