Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Situace na bělorusko-ukrajinské hranici se vyznačuje rostoucím napětím, uvedly podle serveru Ukrajinska Pravda Ozbrojené síly Běloruské republiky.
„Koalice západních zemí rozpoutala v blízkosti našeho území vyhrocený konflikt. Z jejich strany jsou činěny pokusy zatáhnout naši zemi do války. V těchto obtížných podmínkách naše země dělá vše pro zachování míru na běloruské zemi,“ uvedl k tomu běloruský prezident Alexandr Lukašenko.
Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj se dnes potkal s jedním ze zajatců, které na popud Vatikánu propustilo Rusko. „Dnes jsem se setkal s Narimanem Dželyalem, kterého jsme úspěšně přivedli domů z ruského zajetí. Okupanti ho zadrželi na Krymu v roce 2021,“ uvedla hlava státu na sociální síti X.
Zelenskyj zmínil i dopisy, který Nariman posílal ze zajetí. „Bojujeme nejen za celistvost našich území, ale také za jednotu naší společnosti, našeho krásného, silného národa. Tato mocná slova nám připomínají, že prostřednictvím jednoty můžeme dosáhnout i těch nejtěžších cílů. Přineseme bezpečnost všem našim lidem a mír na Ukrajinu,“ psal Nariman.
Ukrajinská brigáda „Azov“ zveřejnila záběry z pozic znovu získaných od Rusů ve směru na Doněck. V důsledku operace jednotka upevnila své držení na osvobozených pozicích. Video ukazuje eliminaci ruského vojáka blížícího se k nedávno dobytým pozicím.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
