Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko vyzvaly Evropskou unii k vybudování obranné linie podél hranic bloku s Ruskem a Běloruskem, která by chránila EU před vojenskými hrozbami a dalšími škodlivými aktivitami Moskvy. Napsala to v noci na dnešek agentura Reuters s odvoláním na dopis představitelů čtveřice zemí před dnes začínajícím summitem EU v Bruselu. Hranice s Ruskem nebo Běloruskem ze sedmadvaceti zemí Evropské unie sdílí právě tato čtveřice států.
„Vybudování systému obranné infrastruktury podél vnější hranice EU s Ruskem a Běloruskem bude řešit naléhavou a urgentní potřebu zabezpečit EU před vojenskými a hybridními hrozbami,“ stojí v dopise vedoucích představitelů čtyř zemí. Plánování a realizace obranné linie by přitom měly být koordinovány s NATO. Hybridními hrozbami se podle Reuters rozumí kombinace vojenských a nevojenských, jakož i skrytých nebo otevřených prostředků. Patří mezi ně dezinformace, kybernetické útoky, ekonomický nátlak a posílání migrantů přes hranice.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 28 vzdušných cílů - čtyři řízené střely Kalibr, jednu střelu Ch-59/Ch-69 a 23 úderných bezpilotních letounů typu Šáhed 131/136, oznámil na platformě Telegram velitel ukrajinských vzdušný sil Mykola Oleščuk. Proklouzla hypersonická střela Kinžal; kam dopadla, letectvo neuvedlo.
Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že ukrajinská média v noci informovala o explozi u Kyjeva, která se ozvala během leteckého poplachu. Na telegramových kanálech se rovněž objevily informace o výbuších v Charkově, Poltavě a Chmelnycké oblasti, dodala BBC.
Za poslední den ztratil protivník 1260 lidí, 3 tanky, 9 obrněných vozidel, 24 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
