Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko dnes vyměnil ministra zahraničí. Sjarhije Alejnika, který se stal šéfem diplomacie na konci roku 2022 po nečekaném úmrtí Uladzimira Makeje, střídá dvaapadesátiletý Maksim Ryžankov, dosavadní první zástupce šéfa prezidentské kanceláře. Jejím šéfem se nově stal dosavadní velvyslanec v Moskvě Dzmitryj Kruty (43).
Nezávislý běloruský server Naša Niva informoval o sebevraždě bývalého běloruského velvyslance v Německu, který podle něj vyskočil z okna, protože nevydržel výslechy Lukašenkovy tajné služby KGB poté, co jej Lukašenko z Berlína odvolal.
Summit EU vyzval k posílení vojenské podpory Ukrajině. Podle představitelů unijních zemí jsou k ochraně ukrajinského obyvatelstva i kritické energetické infrastruktury naléhavě potřeba zejména systémy protivzdušné obrany, munice a rakety. Vyplývá to ze závěrů jednání, na kterých se dnes šéfové států a vlád podle diplomatických zdrojů ČTK shodli.
Unijní lídři měli možnost o situaci diskutovat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který byl v Bruselu. Česko na dvoudenním zasedání Evropské rady, které začalo dnes odpoledne, zastupuje premiér Petr Fiala.
Muž s ukrajinským a ruským občanstvím, který se nedávno u Paříže poranil výbušninou a následně byl zadržen, chtěl provést útok na pařížský hobbymarket. S odkazem na vyšetřovatele to dnes napsal francouzský deník Le Monde. Útok byl podle listu součástí sabotážního plánu řízeného z Moskvy a namířeného proti evropským zemím, které se stavějí proti invazi ruských vojsk na Ukrajinu.
Muž s východoukrajinského Donbasu se podle vyšetřovatelů z protiteroristického oddělení chystal spáchat útok na hobbymarket na severu francouzské metropole. Výbušninu tam chtěl podle dosavadních zjištění umístit v noci, protože nechtěl ohrozit lidi, píše Le Monde.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
