Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajina sama rozhoduje o cílech svých útoků, uvedl dnes Pentagon. Reagoval tak na vyjádření Kremlu, který Spojené státy obvinil z podílu na nedělním ukrajinském úderu na Ruskem anektovaný poloostrov Krym, při němž podle ruských úřadů zemřeli čtyři lidé a 151 jich bylo zraněno. Informovala o tom agentura Reuters.
Moskva dříve uvedla, že Ukrajina útočila americkými střelami ATACMS. Ze zodpovědnosti obvinila Washington. Předvolala si rovněž americkou velvyslankyni v Rusku Lynne Tracyovou. Ruské ministerstvo obrany také sdělilo, že USA pomáhaly Ukrajině s prováděním útoku, a Kreml varoval, že podíl Spojených států na úderu bude mít následky.
„Ukrajina přijímá vlastní rozhodnutí o cílech a vede vlastní vojenské operace,“ uvedl mluvčí Pentagonu Charlie Dietz.
Nová divadelní inscenace nazvaná Slepci ukáže historii Ukrajiny jako neustálý boj za právo na sebeurčení a o vlastní kulturní identitu. Pracuje na ní nezávislé Divadlo 3+kk a charkovský Publicist Theatre. Společně v prostorách brněnské Káznice nabídnou také pohled do ukrajinské komunity v Česku v minulém století, včetně paralel se současností. Premiéra bude ve čtvrtek, oznámila za divadelníky Jana Kolafová.
Inscenační tým tvoří ukrajinští i čeští umělci, stejně je tomu u hereckého obsazení. Při představení se menší část diváků stane nevidomými performery, tedy titulními Slepci, kteří budou pod vedením herců spoluutvářet výsledný jevištní tvar.
Inscenace se odehrává v různých částech Káznice a pracuje s její historií a geniem loci. „Poté, co nám naši přátelé ukázali prostory brněnské Káznice, jsme si uvědomili, že se má projekt realizovat právě zde,“ uvedl režisér a umělecký šéf Publicist Theatre Kosťantyn Vasjukov. Inscenace do Káznice dobře zapadá, i když se věnuje dějům, které se odehrávají stovky kilometrů daleko, doplnil dramaturg inscenace a umělecký šéf Divadla 3+kk Libor Brzobohatý.
Premiér Petr Fiala jednal s argentinským prezidentem Javierem Mileiem o podpoře Ukrajiny i hospodářské spolupráci. Začnou práce na dohodě o zamezení dvojímu zdanění, uvedl.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
