Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruský prezident Vladimir Putin nejspíš v příštích dnech zamíří do Vietnamu, kde by se měl setkat s tamním prezidentem To Lamem. Společně by se měli utvrdit v dobrých vietnamsko-ruských vztazích, píše agentura Reuters.
Prezident To Lam i vietnamská vláda vynechali o víkendu mírový summit ve Švýcarsku, kde se řešilo, jak ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou. „Žádná země by neměla dát Putinovi platformu k propagaci jeho útočné války a jinak mu umožnit normalizovat jeho zvěrstva,“ řekl agentuře mluvčí americké ambasády ve Vietnamu.
„Pokud bude moci volně cestovat, mohlo by to normalizovat do očí bijící porušování mezinárodního práva ze strany Ruska,“ doplnil mluvčí amerického velvyslanectví k návštěvě Putina v zemi.
Ruští špioni utekli, píše polský server Rzeczpospolita. Polský soud loni v prosinci odsoudil 14 ze 16 cizinců obžalovaných z účasti na přípravě sabotážních akcí na polském území. Skupina pozorovala letiště, přístavy a vlaky přepravující pomoc pro Ukrajinu, které plánovala vykolejit či vyhodit do povětří, a dokonce chystala atentáty a vraždy. Řídit je měl na dálku důstojník ruské FSB.
Tři odsouzení, čtyřiačtyřicetiletý ukrajinský politolog Jaroslav, nezletilý – v té době teprve šestnáctiletý – Artur a běloruská studentka Maryja, kterým soud vyměřil nejnižší tresty – rok až půldruhého roku vězení či polepšovny, vzápětí vyšli z vyšetřovací vazby. Ale k odpykání zbytku trestu dosud nenastoupili.
„Pokud vás ale zajímá eskalace výhružek Ruska vůči nám, západu, je zajímavé se koukat na dění kolem Baltského moře a ostrovů, jako jsou Gotland nebo Holborn. Zase tam prý Rusy ohrožujeme a bude prý třeba podniknout nějakou vojenskou akci. Stejně otevřeně o svých plánech mluvili i před invazí do Gruzie v roce 2008 a na Ukrajinu 2014,“ řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
