Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

Drony ukrajinské vojenské rozvědky HUR během noci zaútočily na třech místech v Rusku, jedním z cílů byl Novolipecký hutní kombinát (NLMK) a místní traktorový závod. Výrobky obou podniků využívá Rusko ve válce proti Ukrajině, uvedla dnes agentura Unian s odvoláním na nejmenované zdroje z HUR.
Naopak ruské drony útočily na Ukrajině – terčem ruského dronu se dnes stal osobní vůz v osvobozené části Chersonské oblasti, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin, podle kterého si útok vyžádal život padesátiletého místního obyvatele.
V této oblasti se terčem ruského ostřelování stala ukrajinská sanitka, přivolaná k sedmnáctileté dívce. Sami zdravotníci se dokázali před palbou ukrýt, ale zranění utrpěla těhotná žena, dítě a jeden místní obyvatel. I přes poškození sanitky dokázali zdravotníci odvézt raněné do nemocnice, uvedlo na sociální síti ukrajinské ministerstvo zdravotnictví.

Celosvětově vzrostlo množství peněz utracené za jaderné zbraně o 13% v roce 2023 oproti roku předešlému, informovala mezinárodní organizace ICAN. Vloni se tak utratilo na ničivé zbraně více než 2 triliony korun. Na prvním místě jsou USA, druhá Čína a třetí Rusko.
Podle organizace za tím je větší nejistota kvůli válce na Ukrajině či konfliku v Pásmu Gazy.

Až 12 hodin – takový čas by mohli být Ukrajinci denně bez elektřiny. Varoval před tím šéf ukrajinské sítě Volodymyr Kydrytskyj. „Během příštích týdnů bude situace mnohem těžší, než je dnes,“ řekl ve státní televizi.
Je to z důvodu plánovaných výpadků proudu a nouzových výpadků, které se v následujících týdnech zintenzivní poté, co vlna ruských útoků ochromila ukrajinskou výrobu elektřiny.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.