Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Prezident Petr Pavel se slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovou hovořili o dalším rozvoji vzájemných vztahů, dopadu konfliktu na Ukrajině na obě země, jejich ekonomiky a bezpečnost i o výsledcích víkendových voleb do Evropského parlamentu.
Pavel řekl, že vztahy mezi zeměmi nejsou jen na úrovni oficiálních představitelů, ale také na úrovni expertů, úředníků a především občanů. „Ty by neměly být v žádném případě narušeny neshodou ohledně dílčích problémů, které řešíme,“ podotkl. „Dnes máme rozdílný pohled například na vývoj situace na Ukrajině, možnosti jejího řešení, budoucí vztahy k Rusku. Ale to neznamená, že všechny ostatní vztahy by tím měly být poznamenány,“ dodal.
Ruský raketový útok na Kryvyj Rih zabil šest lidí a dalších 11 zranil, uvedl na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval partnery k posílení protivzdušné obrany.
„Každý den a každou hodinu ruský teror dokazuje, že Ukrajina musí spolu se svými partnery posílit svou protivzdušnou obranu,“ napsal Zelenskyj na komunikační platformě Telegram. „Moderní systémy protivzdušné obrany mohou zajistit maximální ochranu lidí, našich měst a pozic. A my je maximálně potřebujeme,“ dodal.
Německý ministr obrany Boris Pistorius chce úpravou stávajícího modelu dobrovolné vojenské služby výrazně posílit početní stav německé armády. Navrhuje, aby všichni muži po dosažení věku 18 let povinně vyplňovali dotazník o zájmu sloužit v ozbrojených složkách, část z nich by pak armáda pozvala k odvodnímu řízení. Pistorius si od toho slibuje, že k současným asi 10.000 dobrovolníků ročně by armáda získala dalších 5000 lidí. Pro ženy bude dotazování dobrovolné, případné změny v budoucnosti ale ministr nevyloučil.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
