Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Nový Evropský parlament, ve kterém výrazně oslabila frakce Zelených a posílila krajní pravice, nebude nejspíš nakloněný prosazování témat spojených se změnami klimatu, míní experti. Naopak přitvrzení se očekává v otázkách migrace. Jak ale výsledek voleb ovlivní dosavadní pomoc, kterou EU poskytuje Ukrajině? Šéf bruselské pobočky českého institutu Europeum Žiga Faktor výraznější komplikace v europarlamentu nečeká, i vzhledem k tomu, že strany, které Kyjev podporují, dosáhnou na většinu v EP. Za Ukrajinci navíc stojí například i konzervativní frakce ECR.
Ukrajinská armáda podle generálního štábu zasáhla ruské systémy protivzdušné obrany na okupovaném Krymu.
Ukrajinský generální štáb později informoval, že zasažen byl protiletadlový systém S-400 u města Džankoj na Krymu a dva méně sofistikované systémy S-300 na dalších dvou místech na poloostrově. Podle Kyjeva ruská protivzdušná obrana nezachytila žádnou z odpálených raket a radary ruských systémů přestaly fungovat.
Ruské síly systémy S-300 a S-400 během války proti Ukrajině používají i k ostřelování pozemních cílů.
Podle stanice NEXTA na střeše Paláce umění v ruském městě Ivanovo došlo k výbuchu.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
