Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Server The Welt zveřejnil, které země Francie pozvala do koalice, která by trénovala vojsko na Ukrajině. Má jít o Baltské státy, Polsko, Dánsko, Švédsko, Velkou Británii, Nizozemí a USA.
Odhad aktuálních ruských ztrát k 9. červnu.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of June 9, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/f8fEGMz5m5
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) June 9, 2024
Ukrajinská rozvědka dnes na svém webu oznámila, že v ruské Astrachanské oblasti zasáhla na letecké základně v Achtubinsku stíhačku Su-57 - nejmodernější letoun používaný ruským letectvem. Příspěvek na svém webu doprovodila satelitním snímkem, na němž jsou v okolí letadla patrné stopy po ohni a explozi. Zda je stroj vyřazený z provozu, není jasné.
Poškozený Su-57, kterých je ve službě jen několik, je podle rozvědky vůbec první. Ukrajinci neuvedli, jaké bojové prostředky při útoku použili, rozvědka však pravidelně vysílá drony dlouhého doletu proti cílům ležícím stovky kilometrů hluboko na ruském území.
For the first time, a russian Su-57 jet was hit.
— Defense of Ukraine (@DefenceU) June 9, 2024
On June 8, 2024, a Su-57 multi-purpose fighter was hit on the territory of the Akhtubinsk air base in the Astrakhan region (russia), located 589 kilometers from the frontline.
Satellite images of the plane provide evidence of the… pic.twitter.com/XjgWxTEsa8
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
