Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Výdaje ruského státu na natáčení filmů o válce a o globálním konfliktu se Západě vzrostly od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu o 350 procent oproti předválečnému stavu, upozornil ruský server Agenstvo. Po invazi fond kinematografie a ministerstvo kultury poskytly v uplynulých dvou letech celkem 4,7 miliardy rublů (asi 1,176 miliardy Kč) na snímky o válkách s ruskou či sovětskou účastí a o konfliktu se Západem.
V posledním předválečném roce 2021 výdaje na takové filmy činily jen 640 milionů rublů (asi 160 milionů Kč), píše portál s tím, že podrobnějších údajů se mu nepodařilo dopátrat.
Nejdražší z již natočených filmů pro stát byl snímek Vozduch (Vzduch) režiséra Alexeje Germana mladšího o sovětských letcích za druhé světové války, který měl premiéru letos v lednu. Film stál celkem 783 milionů rublů, z čehož stát přispěl sumou 405 milionů. Celkem utržil půl miliardy rublů, když na film se do kin přišlo podívat 1,5 milionu diváků.
Ruští sportovci mají zakázáno soutěžit na letních olympijských hrách pod vlajkou své země. A Rusko se rozhodlo obrátit svůj hněv proti olympiádě a jejímu letošnímu hostiteli, Paříži, napsal list The New York Times.
Ruští propagandisté vytvořili hodinový dokument, zfalšovali informace, a dokonce napodobili francouzské a americké zpravodajské agentury, aby vydali falešné varování vyzývající lidi, aby se hrám vyhnuli, zjistila společnost Microsoft.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
V ruské Belgorodské oblasti přišel o život místní obyvatel poté, co do jeho auta narazil tank se zřejmě opilou posádkou, uvedl ruský zpravodajský server Meduza. Portál působící z lotyšského exilu se odvolal na místní novináře ze zpravodajského kanálu Pepel, který víkendovou nehodu zevrubně vylíčil.
K nehodě se nevyjádřily ruské federální úřady, ani gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Tank podle vyjel z pole na silnici mezi vesnicemi Krasivo a Golovčino a narazil do auta, ve kterém byla oběť nehody. Tankisté se pak pokusili z místa nehody uprchnout, zastavit se je podařilo až o tři kilometry dále, tvrdí Pepel. Místní obyvatelé novinářům řekli, že tank se proháněl i městečkem Grajvoron, kde „rozbíjel obrubníky“.
Obětí nehody se stal stal řidič kamionu, který se se svým vozem vracel domů. Vdova, která požádala o přijetí o gubernátora Gladkova, tvrdí, že nehodu zavinili opilí tankisté, ale neví, zda je policie vůbec vyšetřuje.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
