Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Možnosti rozšíření Evropské unie a schengenského prostoru EU bez hraničních kontrol byly tématy, o nichž dnes v Praze jednali předseda českého Senátu Miloš Vystrčil a předsedkyně rakouské Spolkové rady Margit Göllová. Podle ní je třeba o rozšiřování Unie podrobně diskutovat tak, aby EU zůstala stabilním a bezpečným prostorem. Podle Vystrčila se EU musí chovat transparentně a srozumitelně k adeptům na členství, mezi nimiž kromě států západního Balkánu jmenoval také Gruzii, Ukrajinu a Moldavsko.
Před francouzským velvyslanectvím v Moskvě byly vyvěšeny plakáty s výzvou (v ruštině), aby se francouzští vojáci vzdali jako váleční zajatci. „Na plakátu je zobrazen velitel francouzské divize SS Charlemagne Edgar Puaud, který byl v roce 1945 zabit sovětskými vojsky,“ napsala kremelská média a poskytla fotografie.
„Dole je velkými písmeny vytištěno v ruštině a francouzštině: ‚Výzva ‘Volha‚ 149.200‘.“ Na plakátech se uvádí, že „rádiovou frekvenci 149.200 a volací znak ‚Volha‘ vytvořila ruská armáda pro ukrajinské a zahraniční vojáky, kteří se chtějí vzdát“.
Ukrajina provozuje stovky podvodných call center, kterými okrádá ruské občany a výdělky financuje svou armádu. V rozhovoru s deníkem Izvestija to uvedl místopředseda představenstva ruské státní banky Sberbank Stanislav Kuzněcov. Objem takto vyvedených peněz podle něj jen za loňský rok činil 250 miliard rublů (64 miliard korun).
Podle Kuzněcova útočníci denně uskuteční, většinou prostřednictvím elektronických sim karet, až 20 milionů hovorů, přičemž denně jim padne za oběť zhruba 200.000 ruských občanů. Metod používaných operátory je podle něj řada, zmínil však požadavek výkupného za fiktivně unesenou osobu. Peníze jsou z Ruska vyváděny nejčastěji v kryptoměnách.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
